Ženy v roce 2019
Rok se s rokem sešel a přišlo na řadu naše tradiční bilancování. Byť to ze začátku roku vypadalo, že si užíváme zasloužené volno, protože jsme byli bez kulturního domu, a bez prostor na vyřádění to jak jistě uznáte nejde. Takže i my jsme netrpělivě pozorovaly jak se budova nejprve zevnitř a na závěr i zvenku mění k lepšímu. Díky této opravě nás v tomto roce minul maškarní ples, ale na druhou stranu vybyl čas na nějakou tu kulturu. Přece jen si myslíme, že bylo to volno zasloužené.
Leden přeběhl jako splašený kůň a únor byl ve znamení plesání. Farní ples navštěvujeme rády a v hojném počtu. Zábava je to distingovaná, máme důvod obnovit šatník, případně botník a oprášit taneční kroky. Takže jsme 9.2.2019 poctily svou přítomností kelečský kulturák. V rámci odpočinku po plese hned druhý den část z nás shlédla v olomouckém kině českou komedii Ženy v běhu. Ženy jely na Ženy. Pro změnu jsme namohly bránice.
Rády se také učíme něčemu novému a přišel čas na pletení z pedigu. Irča, Alča a Peťa Trlifaj absolvovali odborné školení, aby nám své nově nabyté zkušenosti předali 23.března na obecním úřadě v rámci jarních dílniček. A tak naše domovy na Velikonoce krášlily vlatnoručně vyrobené košíky, hnízdečka, kytičky i motýlci. Pro velký úspěch jsme se sešly ještě jednou 6.dubna. Mezitím některé Ženy načerpaly nové zkušenosti a nápady na Veletrhu kreativ v Ostravě 30. a 31.3.
I Velikonoce se nesly v klidném a veselém duchu. Je pěknoým zvykem, že nás téměř všechny navštíví a patřičně vyšlehají naši hasiči. Přibrali k sobě už i posily z řad svých synů, takže tradice jen tak nevymře. Myslím si, že je to tak trošku i kalkul, protože nás potřebují mít zdravé a plné elánu.
Čarodějnice nás letos minuly, tudíž máme plné počty. Větru, dešti ještě hold neumíme poručit.
I volby patří do našeho repertoáru, tentokrát na své zvolení čekali kandidáti do Evropského parlamentu 24. a 25.května.
Hurá a je tu červen a s ním dokončení kulturního domu. Co naplat, čekal na nás generální úklid. Co bylo odvezeno, muselo zpět. Za pomoci hasičů a přátel obce jsme nastoupily 1.6. a našemi zbraněmi byly smetáky, hadry a kbelíky. S chutí do toho, půl je hotovo. A že u toho bylo veselo ani občerstvení nám nechybělo. Na konci naši mise byl naleštěný kulturák, prostě celý nový.
Ale to nebylo vše. Co se to děje, celé Zámrsky vzhůru nohama, celý červen to tu hučelo jak v úle všemožnými připravami. Peklo se, uklízelo, zdobilo, vařilo, chystalo. A co že se to dělo? Nic zvláštního jen se nám ženil Šmuky. Obecní svajba jak řemen. Samozřejmě jsme nechyběly, o tolika ,,družičkách" se mu ani nesnilo.
Léto, slunce, voda...prázdniny jsou tu. Bez dětského dne to tu nejde, a ten vypukl 6.7. Pod vlajkou s pěti kruhy začala olympiáda, jak jinak než po zámrsku. To jsme se vyřádili všichni a perníkové medaile byly zaslouženou odměnou. A jelikož jsme skalní fanynky našeho fotbalu, jen je pro nás těžké určit komu fandit. Hrají naši synové i manželé. Tak fandíme oběma, ale neříkáme to nahlas.
Hned 20.7. dostaly prostor Lenča, Irča a Peťka, aby zabavily děti při turnaji 4 obcí. A tak vznikly krásné trička, polštáře, tašky různých barev a vzorů, které bylo vidět až do podzimu jako krásný a originální módní kousek.
V srpnu ožila kaplička již tradiční mší, ve které také tak trošku máme prsty. A jsme za to rády.
I s loučením s prázdninami byl malý problém, jak jinak než počasí. Ale ani to nás nerozhází a myslím, že pohádková stezka umocněná nevlídným a mlhavým počasím byla možná ještě lepší než za tepla. Vždyť vodník přece u rybníka nesedí jen v pěkném slunečném počasí a babka bylinkářka také sbírá bylinky s ranní rosou. Bavili se malí i velcí a špekáček z nové trouby, taky nebyl k zahození.
Svatováclavská pouť to je zářijová akce všech spolků, přímo se vybízelo využít opravené prostory kulturního domu. Slavnostní mše vyjímečně proběhla odpoledne, aby nám nic nebránilo hned po ní navštívit kulturák. Oblíbený bar u prasklé hadice přesídlil do hospody a zámrská kavárna pro změnu do kuchyně. K tanci a poslechu nám zahrála kelečská dechová hudba a každý se mohl dle libosti projít celým zrekonstruovaným prostorem. No, protáhlo se nám to netradičně, až do brzkých ranních hodin.
Nejedno srdce se zachvělo, bezpočet slz bylo prolito, když nám odešel Mistr Karel Gott. A my měly koupené lístky na muzikál s jeho písničkami - Čas růží. To se prostě nedá vymyslet. A tak jely 5.10. Ženy do Prahy, jak jinak než vlakem a s patřičným servisem. I my jsme se připojily k davům u Bertramky, zapálily svíčku a položily květinu. Muzikál byl krásný, i slzička umocněná chvílí nám ukápla. Výjezdní zasedání jak má být.
K říjnu patří lampiónový průvod. Ten náš vyšel 27.10., uctili jsme památku padlých u pomníku, zazpívali si hymnu i se slovenskou částí a ubírali se ke kulturáku na pohádku, teplý čaj a něco na zub.
V listopadu v předvečer dušiček námi ožila knihovna, další z prostor, které můžeme využívat. Přeměnily jsme ji na improvizovanou šicí dílnu. Peťka, Lenka a Irča nás zasvětily do tajů šití. Vznikly čepice a hlavně odličovací tampony či pytlíky na ovoce. I my jdeme s dobou a jsme eko.
Toto uteklo, máme tady nabitý konec roku. Rozsvěcení vánočního stromu to je znamení, že jsou Vánoce za dveřmi. Opět nám kousek povyrostl a rozsvítil se na růžovo, příjemná změna. Takový malý nácvik na koledy, alespoň co se vaření svařáku týče, díky bohu ještě to umíme z loňska, byl výborný. Vánoční dílničky 1.12. měla pod palcem Lenka, vyrobili jsme si papírové přáníčka, krabičky, rámečky na fotografie. Kdo chtěl, měl k dispozici chvojí a kuchyní nám zavoněly perníčky, které si děti mohly upéct. Jen se po nich zaprášilo. A už byl čas koled. Tradiční Česko zpívá koledy 11.12. Namasírovali jsme hlasivky, opláchli je slivovicí a svařákem a hurá na to. To nám to ladilo, jedna báseň.
Rády se účastníme myslivecké poslední leče, kde některé z nás opět kmitají v kuchyni. Mezispolková výpomoc. Vánoční svátky po náročných přípravách uběhnou hrozně rychle a máme tady konec roku. A protože, Zámrsky poslední dobou žijí pin pongem rozhodli se naši chlapi uspořádat turnaj. Naše zástupkyně Marcela si vedla výborně a obsadila medailové pozice. Tady se sluší dodat, že máme úspěchy i na poli sportovním, v létě nám vznikla skupinka volejbalistů a volejbalistek, která když počasí přálo brázdila a pilovala své výkony na našem víceúčelovém hřišti. I my žijeme sportem.
Poslední den v roce trávíme rády v dobré společnosti, jak jinak než té zámrské. Neodmyslitelný silvestrovský fotbálek a poslední grilovaní na hřišti to musí být. Ať sněží, prší, mrzne, chlapi hrají o stošest. Máme příležitost popřát si do nového roku, ale protože letos bylo kde být, ožil naposledy i kulturák. Jídlo, pití, zábava, ohňostroj nejen pro děti to byl Silvestr v Zámrskách.
I když se nám zdálo, že jsme letos skoro nic nedělaly na závěr je vidět, že toho zrovna málo nebylo a občas jsme se pěkně zapotily.
Máme před sebou nový a nepopsaný list roku 2020. Tak snad bude plodný.
Chtěly bychom vám našim příznivcům poděkovat za podporu našich akcí, účast, pochvalu i dobré slovo. Děkujeme našim rodinným příslušníkům, že to s námi vydrží. A milé Ženy, vám patří dík za vervu, píli, nápady a obětavost. Bez toho všeho by ta naše kára nemohla jet dál.
Zdeňka Hašová a Helena Vozáková
Žádné komentáře doposud nebyly přidány.
Přidat komentář